středa 29. října 2008

RAM

Uf. minulý týden jsem požádal našeho správce sítě o paměťový modul k rozšíření operační paměti svého překrásného Notebooku. Abych si upgrade pořádně užil, provedl jsem před restartem také výměnu stávajícího kernelu za nejnovější verzi.

Vypnutí, zasunutí modulu, zapnutí, startovací výpisy systému a ... TMA?! Nativní ovladač NVIDIA hlásil "no such device" a protože o existenci grafické karty jsem nepochyboval, automaticky jsem předpokládal chybu v ovladači. Pokusil jsem se použít opensource ovladač, což vedlo k vytuhnutí stroje a nutnosti vypnout tlačítkem power.

Následovalo horečné stahování různých verzí nativního ovladače, které buď nebylo možné přeložit nebo je nebylo možné zavést do jádra, nebo tvrdošíjně hlásily "no such device". Asi po deseti hodinách boje, zahrnujícího pokus o návrat ke starší verzi jádra a doprovázeného jadrnými výrazy na adresu všech z Aceru, NVIDIA a od Linuxu, padlo moje podezření na nový paměťový modul. Vyjmul jsem původní a nechal ve stroji pouze nový kus. Po restartu bylo jasno - BIOS zobrazoval každé písmeno v jiném rohu, všechno v divokých barvách a rychlém sledu - vadná paměť.

Vrátil jsem tedy konfiguraci RAM do (pra)původního stavu a všechno funguje tak, jak má. Nový modul jsem s mnoha slovy díků vrátil našemu milému správci a momentálně sbírám odvahu na druhý pokus o rozšíření paměti.

Poučení: Nikdy nevěřit nové RAM. Projevy její nefunkčnosti mohou být velmi zákeřné. A taky, nedělat více než jednu změnu v jednom kroce. Současná změna jádra i RAM způsobila, že jsem mnoho hodin hledal chybu tam, kde žádná nebyla.

pondělí 25. srpna 2008

Študent

21.8. jsem dokončil studia na Ostravské univerzitě. Lví podíl na mém úspěchu má, mimo jiné, Natálie Šimonková ze studijního oddělení. Níže uvádím některé perly (nejen) z naší vzájemné komunikace.

Dobry den,

Jak neni z e-mailove adresy patrne, jemnuji s Vaclav Kocian apravdepodobne Vas tedy neprekvapi, ze jsem se opet dostal do jisteho skluzu s registraci predmetu :-) Prestoze jsem se poctive snazil cist vyhlasku dekana, vybec nic jsem z ni nepochopil, navic me do jiste miry
navedla k tomu abych se snazil svoje potize resit s Vasim kolegou Kozusnikem, ktery se roli studijniho pradce pravem brani... No, hledam tedy nekoho kdo by mi lidskym zpusobem vysvetlil, jak mam nejlepe dale postupovat tak aby moje dalsi studium bylo, pokud mozno, co nejhladsi. (minuly rok jsem si s vyberem predmetu ponekud zavaril). S Vami mam dobre zkusenosti takze.... Kdybyste mi krome toho mohla jeste sdelit, kdy bude k mani dr. Habiballa nebo Kolcun, byl bych na vrcholu blaha.

Srdecne zdravim

V.K.

Dobrý den,

podle platné vyhlášky: v případě, že jste si neudělal v květnu registraci předmětů a do pěti dnů se neomluvil, bychom Vám studium měli ukončit. Ještě se mi neozval student, který by si registraci předmětů v řádném termínu neprovedl, tudíž vyhláška byla zřejmě srozumitelná...
Z mého pohledu k Vašemu studijnímu plánu: Máte získáno 149 kreditů, k řádnému ukončení studia Vám chybí 31 kreditů. Chybí Vám 3 povinné předměty za 15 kreditů - 1 ze ZS a 2 z LS.
Pokud uhradíte částku 100,-Kč/předmět a zašlete mi seznam předmětů pro zimní semestr 07/08, předměty Vám výjimečně do studijního plánu zapíšu. Informace o pracovnících katedry informatiky Vám podá sekretářka katedry informatiky.

Pěkný den,

Natálie Šimonková

Dobrý den

Vím, vím, jsem lajdák a nedovtipa a nikdy by mě nenapadlo ani v nejmenším pochybovat o srozumitelnosti vyhlášky. I když moje snaha ji pochopit je upřimná, významy některých obratů mi zůstávají nejasné, to je ovšem nepochybně můj nedostatek.

Co se týče peněz, zaplatím všechno co budete chtít.

Co se týče předmětů, provedl bych výběr pro jistotu za Vaší asistence, jelikož mám trochu obavy abych si nezapsal něco navíc nebo něco nevynechal a tak podobně.....

Předběžně jsem si vytipoval následující předměty:

Povinné (otazníkem jsou označeny ty, u nichž si nejsem úplně jist
jejich povahou. Předpokládám, že SZN01/02 jsou státnice, XDIPS a XEXSY
netuším.
XINF2 4
XROP2 2
SZN01 0 ?
SZN02 0 ?
XRPO1 6
XDIPS 4 ?
XEXSY 6 ?

Nepovinné
XDISY 6
XSDAM 6

Tím bych měl v klidu splnit požadovaný počet kreditů. Čili je-li možné předměty zapsat tak jak jsou, tak to, prosím, udělejte. Dnes se ještě telefonicky ozvu abych se ujistil o správnosti mojí volby předmětů a domluvil způsob platby. Díky, díky, díky předem.

V.K.

Takže 300,-Kč zaslat na:

číslo účtu: 931761/0710
variabilní symbol: 311015
specifický symbol: 5501

N.Š.

Dobrý den,

myslíte, že byste mohla být tak hodná a mrknout se na moje předměty, zda jsem něco nepopletl?

Díky V.K.

Dobrý den,

nevím, zda už Vám neodpovídal Hashim Habiballa, kterého jsem vzhledem ke změnám ve studijním plánu oboru žádala, aby se mrknul na Váš zápis předmětů, v každém případě, už jsem se dívala sama a zápis předmětů máte v pořádku.
Jen jsem ještě našla na elektronické nástěnce KIP informaci od pedagogického poradce, že si studenti kromě 2 povinných části státní zkoušky musí zvolit ještě jednu část z povinně volitelných. Tu byste si tedy měl ještě vybrat.

Jinak je to ok.

N. Šimonková

Dobrý den,

vypadá to, že navzdory svojí snaze jsem opět něco prošvihl (nepoviná část státnic).... Co teď?

V.K.


Preji pekny den,

to az tak nevadi, hlavne rychle napiste pani Simonkove, ktery jste si vybral. Ja asi po zkusenostech doporucuji nejsis KIP/SZN03 - Objektove aplikace, ale klidne si vyberte dle svych oblibenych.

Srdecne zdravi Hashim

Dobrý den,

tak já vám tedy hlavně rychle píšu, jak doporučil H.H. . Zapiště mi KIP/SZN03.
Jste anděl.

V.K.


Dobré ráno,

anděl hlásí, že Vám už státnice zapsal :-)

N.Š.



Dobrý den,

Moje chronické potíže s organizačními záležitostmi jsou Vám jistě známy. Tentokát mám podivný problém - hodlal jsem provést zápis předmětů na letní semestr, ale všechny se jeví jako již zapsané. To mě sice na jednu stranu těší, páč řádný termín jsem samosebou prošvihl, na druhou stranu mám trochu pochyby, zda nemám vykonat ještě něco.... Mohla byste být tak nekonečně laskavá a mrknout na můj elektronický index či co a ověřit, že nejsem zase s něčím pozadu. ?

Díky

V.K.


Dobrý den,

podle mne máte zápis na letní semestr udělaný na jedničku. Dělal jste si jej už v listopadu :-) Teď už si nemáte co zapsat... Jen úspěšně dokončit předměty, státnice a pak Vám už můžu nabídnout jen titul RNDr. za 6 000 Kč :-)

Natálie Šimonková

sobota 2. srpna 2008

Těší mě, fanatik

Všichni "víme" o koho jde: lidé, kteří ztratili soudnost, a zahánějí (převážně) náboženské, ale i například mravní nebo vlastenecké zásady do extrému. Fanatizmus je mnohdy spojován s terorizmem, někdy je za něj snad dokonce přímo považován. Ve slovníku cizích slov stojí, že fanatizmus je "nekritické zaujetí" nebo "slepé vášnivé nadšení".

Je pozoruhodné, že zatímco toto slepé nadšení pro náboženství je chápáno jako nezdravé ba dokonce škodlivé, či nebezpečné, například slepá touha po zážitcích a adrenalinu, která nutí lidi riskovat vlastní a nezřídka i cizí životy při automobilových honičkách, experimentech s drogami nebo bezohledném dovádění na sjezdovkách je většinou chápána jako cosi hluboce lidského a veskrze oprávněného.

V poslední době mě dost nepříjemně udivilo, kolik katolíků považuje za fanatizmus striktní odmítání umělých potratů a eutanazie. Pokud mezi nimi vystoupím s názorem, že usmrcování lidí, ať už starých, mladých nebo nenarozených, je za všech okolností nechutná vražda, mohu se okamžitě těšit na přednášku o toleranci, pochopení a "nesuď abys nebyl souzen". Přitom se tito obhájci masového vraždění dětí a starých lidí cítí stát ohromně vysoko na pomyslné morální pyramidě. Bývám zpravidla poučen o nesnesitelnosti těhotenství vzniklého znásilněním a také o nutnosti chránit život matky, který by mohl být ohrožen těhotenstvím rizikovým. Dále tyto dva argumenty podrobněji rozeberu:

Produkt znásilnění
Mnoho žen má za to, že pokud dojde k otěhotnění při znásilnění, je nutné potrat povolit, protože není v silách ženy smířit se se skutečností, že porodí syna pachatele.
Jinými slovy, tato věta odsuzuje pachatele násilných trestných činů jako méněcenné a jejich děti dokonce za nehodné života.
Rázem se z řečí o toleranci, lásce a neodsuzování stávají pouhopouhé prázdné žvásty: "Neodsuzujte mě za to, že zabíjím svoje dítě, protože všichni přece musíme odsoudit toho, který mi je udělal a je samotné, že nese jeho dědictví".

Rizikové těhotenství
Pokud existuje reálné riziko, že matka umře následkem těhotenství nebo porodu, je potrat jedinou správnou volbou.
Jinými slovy, automaticky pokládáme matku za cennější, než její dítě. Zajímalo by mě, jak by se společnost dívala na matku, která by například v dobách hladomoru pozabíjela vlastní děti, aby sama mohla přežít. (Podobné případy se celkem běžně dějí například u králíků, kde samice, která se necítí způsobilá uživit mláďata, svoje potomky sežere). O toleranci a pochopení by se pravděpodobně moc nemluvilo. Běžně se má totiž za to, že správný rodič položí za své dítě život.

Uvedené příklady argumentů mají jednoho společného jmenovatele (příčinu): Dítě v břiše mnohdy není pokládáno za člověka. Říká se mu "plod" a tím zůstává až do porodu. Pak se náhle přístup okolí změní: Zjihlé dámy dělají obličeje a "ťu ťu ťu". Málokterá si vzpomene, že ještě před několika týdny by jej klidně nechala vyrvat z matčina břicha a pohřbít jako číslo ve statistice.

Pokud nějaká žena porodí tajně dítě, praští s ním o stěnu a hodí do popelnice, je to nelidská hyena a společnost je šokována, mnozí žádají trest smrti. Kde je tolerance a porozumění nyní? Opět v pr...nedohlednu. Žena, která si pozve doktory aby její dítě roztrhali na kusy a hodili do popelnice, to je (v očích většiny) málem hrdinka. Podle mě, vina té první je menší, protože vraždou svého potomka alespoň nešpiní ruce ostatním.

Milovat hříšníka a nenávidět hřích. Je to tak snadné, ale pro většinu lidí naprosto nepochopitelné. Přesto, že vražda je a vždy bude činem velmi odporným, není vyloučeno, že vrah samotný je v Božích očích lepší než leckterý svatý. A protože je mnohdy těžké milovat ty, kteří nám škodí a o naši lásku nestojí, je potřeba být tak trochu fanatik.

pátek 25. července 2008

Jiný kraj, jiný mrav

Jeden můj známý měl to štěstí, že byl na nějakou dobu vyslán svým zaměstnavatelem do Číny. Na svých občasných návštěvách domoviny pak dával k dobru zajímavé, mnohdy úsměvné, mnohdy trochu děsivé historky z čínského života.

Tak kupříkladu: V Číně není zvykem setrvávat na oslavách (narozenin, promocí a podobně) dlouho do noci. Hosté přijdou, pozdraví se, nají se, něco málo vypijí a jdou domů. Celá akce zpravidla netrvá déle než dvě až čtyři hodiny. Na jednom z takových posezení pobídl můj známý jednoho ze svých čínských přátel, aby si přihnul ještě trochu. To Číňan odmítl s argumentem, že další konzumace alkoholu by mohla způsobit zčervenání jeho obličeje. "No a co? Já když piji, mám obličej zarudlý vždycky. Každý, kdo se více napije, zrudne." To byla slova mého známého, podle něj natolik moudrá a pro Číňana objevná, že Číňan nenašel sílu na ně odpovědět.

Zkusme se na celou příhodu podívat očima Číňana a přitom posunout jeho pohled do prostředí naší kultury: Představme si, že pro Číňana je zarudnutí obličeje zhruba stejnou ostudou, jako u nás pozvracení se (znám lidi, kterým ani pozvracení se u stolu nepřipadá nijak závažným prohřeškem proti bontonu). Číňan možná považoval za dost nechutné vůbec mluvit o něčem takovém, jako je alkoholem zrudlý obličej, ale překonal se, protože hovořil s evropanem, který má hranice vkusu evidentně položeny na jiných místech. V takovém případě jej odpověď, kterou obdržel musela, mírně řečeno, zaskočit. Mohl se cítit zhruba podobně, jako by u nás někdo při běžné konverzaci na pracovním večírku poznamenal, že se velmi často opije do němoty a považuje za zcela normální, když lidé na oslavách zvrací. Na podobný výrok by většina slušných lidí u nás asi také jen stěží hledala odpověď.

Nabízí se (moje vlastní ;-) rčení, že: "Nemít slov není totéž, jako nemít argumenty."

Napadá mě, jak bychom asi reagovali, kdyby se po Praze promenádoval zájezd nějakého afrického kmene složený z nahých mužů a žen. Dost možná by se dostali do problémů se zákonem, ale každopádně by se jim všichni posmívali a hrdě je označovali za divochy. Ovšem podobně "elegantně" asi vypadají polonahé evropské turistky, kterým mnohdy doslova leze holý zadek z kalhot na dovolené v muslimských zemích. Z pohledu muslimů možná mezi oblečením evropských dam a afrických divošek neexistuje rozdíl.



Každá kultura má svá pro a proti a různost kultur může být pro rozumné lidi zdrojem poučení. - Každý člověk, který je dlouho sám nakonec zblázní. Moje teorie je taková, že každý je svým způsobem vyšinutý, ale kontakt s ostatními mu dává zpětnou vazbu a možnost upravovat svoje chování a myšlení v souladu s "průměrem". Pokud tento kontakt ztratí (nebo jej z nějakého důvodu odmítá), jeho vyšinutí se prohlubuje až za hranice duševního zdraví. Možná to podobně funguje i s kulturami.

středa 14. května 2008

Inovace, vylepšení, modernizace

Bydlím v panelákovém bytě, kde jsou patrně ne zcela správně navrženy a namontovány odpady a proto se stává, že se mi čas od času ucpe odpad z koupelny. Vím o této špatné vlastnosti mého bytu a již jsem si zvykl trubky pravidelně "protáhnout" hydroxidem sodným a horkou vodou.
Nedávno jsem opět zjistil, že voda z vany odtéká po kapkách a vzápětí mi prázdný obal od hydroxidu připomněl, že jsem jej posledně "dobral" a zapomněl koupit nový. Vydal jsem se tedy do drogerie zásobu doplnit. Prošel jsem drogérií několik, ale všude nabízeli pouze novinky v podobě tekutých čističů odpadů, které ve mě, přes přívlastky "extra silný", "super rychlý" a podobně, nebudily důvěru. Poněvadž však starý, slabý a pomalý hydroxid nikde neměli, byl jsem nucen si vybrat. Výrobek Tofix mě přesvědčil tím, že (jak píšou na obalu) dobře rozpouští vlasy, odstraňuje ucpání a nepříjemný zápach. Proti svému extra rychlému soupeři (Pronto), který měl vyčištění odpadu zvládnout za 15min (To je zhruba doba, za kterou by byl šikovný instalatér snad schopen odpad rozebrat a zase složit), v rychlosti poněkud zaostával, ale práce kvapná je přece málo platná že?
Cha, cha cha.
Nalil jsem do odpadu půl balení zázračné vodičky a šel spát. Podle návodu (částečně obrázkového) jsem měl po 2-24 hodinách odpad propláchnout velkým množstvím horké vody a získat tak jiskřivě čisté voňavé trubky. Napustil jsem tedy vanu horké vody a .... vytáhl špunt. Kap, kap, kap... stejně jako včera. Čili na vlasy ani na ucpáni jednoznačně nezabral. Pach v trubkách jsem podrobně nestudoval. Výsledek tedy cca 0%.

Nebo že bych byl býval návod a určení přípravku špatně pochopil? Možná jsem jej měl vypít. Vypadala by mi kštice, dostal bych průjem a začal bych vonět v podpaží. ;-)

Brunátný jsem se ještě ráno vydal do prodejny s barvami a chemií, (kde měli den předtím zavřeno) a koupil dvě balení hydroxidu. Nasypal jsem do odpadu hrst granulí, zalil litrem vřelé vody, v trubkách zarachotilo a voda se už zase žene odpadem jako o závod. Celá operace trvala i s uvařením vody asi 3min.

Lépe, levněji, kvalitněji, rychleji... to jsou, dalo by se říci hesla dnešní doby. Kdo chvíli stál, už stojí opodál.
Je jistě správné a lidem bytostně vlastní, že se snaží věci kolem sebe neustále vylepšovat. Nebýt této věčné lidské nespokojenosti, dodnes bychom orali klackem, nebo spíše sbírali lesní plody a chytali po lese zajíce.
Jakýmsi vedlejším účinkem této veskrze správné lidské touhy po vylepšování je však také velmi častý sklon k vylepšování věcí dokonalých.

sobota 3. května 2008

Méně je někdy více

....aneb:
"Kdo chce moc, nemívá nic" ,
"Čím hloupější sedlák, tím větší brambory", nebo také
"Kovářova kobyla chodí bosa".

Říká se, že problémy se mají řešit až nastanou. Nedávno jsem se opět přesvědčil o tom, že je to skutečně tak.

Náš hodný pan starosta, ve spolupráci s několika hodnými spoluobčany zavedl v naší obci Internetové připojení zdarma. Když jsem se o této možnosti doslechl, neváhal jsem a začal se pídit po možnosti, jak této skvělé příležitosti využít. Na stránkách obce jsem se dočetl, jaký potřebuji Access point (AP), že ideální je přímá viditelnost na vysílač a že rychlost a kvalitu připojení vylepší anténa. RYCHLOST a KVALITA! To je přece přesně to, co potřebuji! O skvělých vlastnostech antén jsem si přečetl taky něco na webu.
Rozhodl jsem se nedělat kompromisy, "nešetřit na nepravém místě" a koupit, na rozdíl od většiny kamarádů, anténu, tento zázrak techniky, díky kterému bude moje připojení nejrychlejší ze všech a budu se pak moci posmívat všem, kteří se budou marně snažit docílit podobných rychlostí s ubohými, směšnými anténkami dodávanými v balení s AP.
Jak jsem řekl, tak jsem udělal. AP, navíc anténa i s prasečím ocasem, všechno jsem urychleně objednal, zapojil, nakonfiguroval a voila! fungovalo to.
Po prvním návalu štěstí mě začalo poněkud zneklidňovat, že moje připojení není o poznání rychlejší, než "v ostatních chalupách" a hlavně, že spojení vypadává (i na několik dní). Nejprve jsem se uklidňoval nepřízní počasí, pak špatnou konfigurací, pak velkou vytížeností... atd. Nicméně mi neuniklo, že v celém okolí mám evidentně pouze já tak závažné problémy. Všichni ostatní vypadali spokojeně a výpadky pozorovali sporadicky a vždy všichni najednou. Následovala série krkolomných výkonů při seřizování antény na střeše, nekonečná kontrola třech čísel v nastavení a dlouhých hodin pozorování příkazové řádky (ping).
Začal jsem větřit - Všichni používáme stejné AP, všichni stejnou konfiguraci, viditelnost na vysílač je ode mě jedna z nejlepších, přesto moje připojení evidentně hapruje ze všech nejvíc. Jediným rozdílem byla anténa. pročetl jsem Internet podrobněji a dočetl se něco o útlumu kabelů kterými se antény připojují - za určitých okolností je útlum dokonce vyšší, než zisk antény, jejíž přínos je pak mínusový. Rozhodl jsem se vyzkoušet, zda by nakonec připojení nefungovalo lépe s původní "směšnou" anténkou. Ale ouha! Nikde jsem ji nenašel. patrně mě rozesmávala tak silně, že jsem ji pro jistotu vyhodil. Protože se však Internet již několik dní "ani nehnul", neměl jsem co ztratit. Ucvakl jsem cca 40cm drátu ze staré prodlužovačky a "jen tak" jej narval do AP místo kabelu od antény.

LED vesele zablikala, ping začal přijímat odezvy a od té chvíle funguje moje připojení normálně!

Nezbývá, než doufat, že to dlouho vydrží. Tak se mi zdá, že wi-fi antény jsou produktem, jehož užitečnost se dá zhruba přirovnat k přípravkům proti tvorbě vodního kamene v pračkách. Žádný problém nevyřeší (protože zpravidla ani žádný neexistuje), ale dost možná nějaký samy vytvoří.

sobota 16. února 2008

Práce jako práce

Na pivu s kamarádem přišla řeč na právníky a vědomé obhajování a zbavování viny evidentních zlodějů nebo vrahů. Tlumočil výrok našeho kněze, se kterým diskutoval na téma "práce pro firmu, která se nechová poctivě". Náš duchovní otec by to "moc neřešil" pro koho kdo pracuje, práce je přece jen práce a co jo císařovo... hlavně láska.
Přímo nad pivem jsem, jak už to chodí, nebyl s to argumentovat, ale když jsem doma nad tématem v klidu popřemýšlel, scestnost takového názoru se mi vyjevila v zářivých barvách.

"Co na tom, že dělám pro firmu, která neplatí poctivě daně, získává zakázky úplatky, těží ze svoho monopolního postavení?"

"Nic". Řekl by někdo. "Já z toho přece nic nemám". Já ale tvrdím, že kdo zlu neodporuje, sám ho dělá. Je to jednoduché. Firmy, které se chovají nepoctivě mohou možná vytvořit lepší podmínky pro svoje zaměstnantce (co nezaplatí na daních, mohou částečně rozdělit na mzdách - tady už by pokulhávalo i ono prožluklé císařovo císaři). Zaměstnanec pak v podstatě bnefituje na nepoctivé nebo dokonce trestné činnosti a má z toho - větší plat, práci v místě bydliště, práci, která ho baví a podobně.

Uvedu několik příkladů, na kterých bude lépe vidět zvrácenost názoru, "že co je práce není hřích":
  • Zdravotní sestra, která asistuje při potratech - přece jenom přidržuje tác na roztrhaná těla
  • Nájemný vrah - on přece nikoho nezabíjí z vlastní vůle. Je změstnancem toho, kdo si jej najal.
  • Obhájce vraha - jeho úloha u soudu je jasná: "obhajovat". Když je dostatečně chytrý, najde mezery v zákonech a zločinec je propuštěn. Práce, jako každá jiná
  • Asistentka obhájce - obhájce, který dokáže "vysekat" z problémů velké zločince bude mít jistě také solidní příjmy. Jeho asistentka nemůže za to, co její zaměstnavtel dělá, ale k nějakému poctivci za poloviční plat se jí jistě nechce.
  • Prostitutka - prostituce je dnes označována jako řemeslo, podobně jako zedník, kovář nebo hrnčíř. Dokonce je označováno jako řemeslo nejstarší, čili jistým způsobem nejlepší. Jsem zvědav, kdy se dočkáme prvních studijních oborů "pasák" a "prostitutka".
  • Prodejce pornografie - zákon říká, že od 18 let je vše dovoleno.
Uvedený výčet samozřejmě není úplný. Zajímavá je na něm ale jedna věc. Přes evidentní nemravnost všech uvedených činností, pouze činnost nájemného vraha je v rozporu s našimi současnými zákony. Seznam tedy popírá i tvrzení, že "Co je podle zákona, není hřích".
Někde jsem četl, že existuje několik stupňů lidské mravnosti:
  1. Batolata - dělej co chceš, bez ohledu na okolí (v podstatě asi nutnost k přežití). Batolata kříčí v noci, plivají jídlo, které jim nechutná na zem....atd.
  2. Větší děti - dělej co chceš, ale zakázané věci tak, aby tě nikdo neviděl. Velká většina lidí zůstává více, či méně v této úrovni.
  3. Lidé zákona - dělej to, co přikazuje zákon a to bez ohledu na to, zda tě někdo vidí, či nikoliv. Dá se považovat za vysoký stupeň mravnosti, avšak podle výše uvedeného seznamu může zahrnovat vrahy nebo prostitutky, nevěrné manžele a chytré podvodníky...
  4. Svatí - jednej vždy podle svého svědomí, bez ohledu na zákon. Do této kategorie se počítá většina lidí, ale nikdo do ní skutečně nepatří (pouze Ježíš Kristus a panna Maria). Jde o to, že mnohdy nazýváme svědomím naše touhy a chutě a v podstatě tak Ďábla nazýváme Bohem. Proto bych zavedl ještě jednu úroveň, která může být dosažitelná pro normálního člověka.
  5. Spravedliví - jednej vždy podle svědomí a pokud se Ti to nedaří, příznej si hřích a pros Boha o milost.
Nikdo z nás nemá tolik síly, aby jednal jen a jen poctivě, ale každý by se měl o to úpřimně snažit a svoje slabosti omlouvat pokorou a nikoliv změnou výkladu desatera.